porcelán barevně glazovaný, mírně reliéfní dekor, kolem hrdla pás s opakujícím se motivem draků ve žlutém poli, na těle vázy motiv mytických zvířat – 4x čchi-lin, po stranách dva typické červeně glazované úchopy ve tvaru draků, neznačeno.

Výška cca 42 cm, obvod nejširší části cca 38 cm

Dle původních majitelů dovezeno do tehdejšího Československa těsně po 1. světové válce při návratu legionářů, Čína, velmi dobrý stav. Mimořádně zajímavá svou barevností i dekorem. Podoba čchi-lina se v představách a vyobrazeních na Dálném východě během staletí proměňovala. Tradičně má mít tělo tygra nebo jelena, ocas býka a hlavu draka, na které má mít rohy nebo parohy (nejčastěji jen jeden uprostřed čela), husté obočí, hřívu a vousy. Jeho tělo může pokrývat srst či barevné šupiny, k tomu ho můžou obklopovat plameny – může proto připomínat také draka. Často bývá zobrazován s koňskými kopyty, ale může mít také zvířecí tlapy. Čchi-lin má být mírumilovný a pojí se s ním různé pozitivní asociace jako štěstí, blahobyt a moudrost – objevuje se totiž jen když v zemi vládne klid a mír, nebo když se má narodit či zemřít výjimečný vládce nebo mudrc. Podobně jako čchi-lin, také drak je v Číně symbolem štěstí a blahobytu. Historicky však motiv draka reprezentoval vládnoucí vrstvu. Některé podoby draka byly v různých obdobích vymezeny výhradně k užitku panovníka, podobně jako žlutá barva, která zde tvoří pozadí, na němž jsou draci zobrazeni. V kombinaci se žlutou barvou je čínský drak znám např. z vlajky dynastie Čching (1644–1912).

Kromě pásu s draky je na hrdle vázy také pás s florálním dekorem, rozeznatelná je např. větev s broskvemi či s květy slivoně. Broskve tradičně symbolizují dlouhověkost či nesmrtelnost. Kouzelné broskvové plody, které rostou na bájné hoře Kchun-lun, prý dozrávají jednou za několik tisíc let. Na hrdle vázy proto vidíme plody ještě nezralé. Bohatou symbolikou opředená slivoň na jaře rozkvétá ještě dříve, než na ní vyraší listy, mezi její symboly proto patří odolnost a vytrvalost.

TOP 121-140

porcelán barevně glazovaný, bohatý malovaný podglazurní dekor draků honících se za hořící perlou mezi pásy mraků nad rozbouřeným mořem, velmi dobrý stav, 20. století, Čína.

Výška cca 37 cm, šířka cca 36 cm

ručně malovaný modrobílý porcelán, značeno, ARITA, Japonsko, období Meiji/Meidži (1868-1912), kvalitní krásný dobový artefakt ve velmi dobrém stavu.

Průměr cca 44 cm

Průměr cca 30 cm

keramika bohatě ručně malovaná emaily a zlatem, výjevy ze života Japonců, úchopy ve tvaru zlacených ryb, poklop s úchopem ve tvaru tzv. strážného lva, značeno, Japonsko, 19. století

Výška 38cm

starožitný čínský porcelán, dynastie Čching, 2. pol. 19. století, značeno vespod značkou Čcheng-chua odkazující na období vlády 8. mingského císaře (1464-1487) - tato značka byla hojně používaná v 19. století jako vyjádření respektu k tomuto období.

Výška 24,5 cm

Na hrdle zdobena plastickými vyobrazeními dvou mytologických lvů a dále po obvodu plastickými ještěrkami, po celé ploše vyobrazení bojovníků v podhůří. Horší stav, velký restaurátorský zásah při horním okraji.

keramika glazovaná, ručně malovaná, zdobená plastickými postavami Samurajů v hrozivé podobě jdoucích proti sobě, značeno, Japonsko, 19. století, dva kusy, dvě barevné varianty, sběratelské i muzeální kusy, cena za oba kusy.

Výška 9,5 cm

keramika barevně glazovaná, zespodu rukou modře napsané A VIII 16 a modré razítko Prof. Dr. RUDOLFA DVOŘÁKA (zemřel 1920), považovaného za zakladatele sinologie u nás. Drobná poškození - nepatrné oklepy a oloupaná barva.

Výška 12 cm

Původně údajně tyto figurky sloužily jako malé domácí seismografy.

RUDOLF DVOŘÁK (1860-1920) - první profesor orientalistiky na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, arabista, íránista, turkolog a sinolog, významný překladatel, přátelil se s významnými postavami českého vědeckého a kulturního života své doby - mezi jiným s Vojtou Náprstkem, Jaroslavem Vrchlickým nebo T. G. Masarykem. Mnohé předměty z jeho umělecké sbírky jsou dnes uložené v Náprstkově muzeu. Na přelomu roku 2021-2022 mu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Mezinárodní sinologické centrum ve spolupráci s Národní knihovnou ČR připravily výstavu v pražském Klementinu.

porcelán barevně glazovaný, odlévaný do formy, nozdry i tlama prořezané, patrně Čína, kolem poloviny 20. století.

Výška 32 cm

Původně z kolekce čínských artefaktů převážně z konce 19. století a první poloviny 20. století. Podoba tzv. čchi-lina se v představách a vyobrazeních na Dálném východě během staletí proměňovala. Tradičně má mít tělo tygra nebo jelena, ocas býka a hlavu draka, na které má mít rohy nebo parohy (nejčastěji jen jeden uprostřed čela), husté obočí, hřívu a vousy. Jeho tělo může pokrývat srst či barevné šupiny, k tomu ho můžou obklopovat plameny – může proto připomínat také draka. Často bývá zobrazován s koňskými kopyty, ale může mít také zvířecí tlapy. Čchi-lin má být mírumilovný a pojí se s ním různé pozitivní asociace jako štěstí, blahobyt a moudrost – objevuje se totiž jen když v zemi vládne klid a mír, nebo když se má narodit či zemřít výjimečný vládce nebo mudrc.

porcelán, velmi realistické provedení tygrů s hrozivými mordami a vyceněnými tesáky s nádherně vyobrazeným žíháním. Východní Čína, cca 1. pol. 20. století. Celkově výborný stav, jen nepatrné známky věku.

Délka jednoho tygra je cca 25 cm, druhého cca 29 cm.

Tyto objekty spadají do širšího uměleckého proudu, označovaného jako "kantonská kamenina", třebaže pod tímto označením najdeme širokou škálu výrobků od hrubé kameniny až po rafinovaný porcelán, jenž si nezadá s luxusními objekty z oblasti Te-chua. Jeden z porcelánových tygrů je i signován značkou pecí z oblasti, která proslula již během éry dynastie Čching skvělým řemeslným zpracováním svých produktů.

řezba v jadeitu, ceněném minerálu, který zřejmě pochází z Barmy (Myanmaru), umístěno na vyřezávaném podstavci z lehkého dřeva. Pravděpodobně Čína, 20. století. Velmi dobrý stav.

Výška celkem 20 cm, podstavec cca 4,5 cm, řezba v jadeitu cca 16,5 cm

Zvířecí ochránce domovů a chrámů, tzv. čínský strážný lev, který se však spíše podobá psovi a proto též v evropských jazycích existuje nepřesné označení "psi Fu" (Foo). V tradičním čínském umění jsou však tato zvířata označována jako "lvi" (š'), reprezentují mužský a ženský princip.

TOP 121-140

orientální dřevořezba v zimostrázu (Buxus), Čína, datace je obtížná - nejpozději kolem pol. 20. století. Sbírkový exemplář z významné zahraniční pozůstalosti odborníka na čínskou kulturu.

Výška cca 19 cm

Tato dřevořezba zobrazuje čínského boha dlouhověkosti, známého jako Šou Lao, někdy též uváděn jako stařec dlouhého věku. Na většině ztvárnění třímá tento bůh sukovitou hůl v ruce, často drží "broskev nesmrtelnosti" a je doprovázen mladým pomocníkem, případně též ptákem jeřábem. Téma nesmrtelnosti/dlouhověkosti obecně patří v čínském umění k těm nejvíce reflektovaným a právě Šou Lao je v různých variacích připomínkou tohoto tématu, zároveň i úcty ke starším.

řezba ve dřevě, zbytky barevné polychromie, těžko určitelné stáří (mohlo by jít dokonce o 17. st.). Vyvoláváme bez dalšího určení, nejistotě ohledně stáří odpovídá i příznivá vyvolávací cena.

Výška 21,5 cm

řezba v tvrdém dřevě zobrazující muže se zarputilým výrazem a se zaťatou pěstí, v druhé ruce drží hůl ve tvaru hada. Pravděpodobně Čína kolem poloviny 20. století. Výrazná prasklina v podstavci, několik menších prasklin v těle muže.

Výška cca 38 cm

Na hrudi i zádech má vyřezaný znak šou, neboli dlouhověkost. Původně z kolekce čínských artefaktů převážně z konce 19.století a první poloviny 20. století.

dřevo s polychromií, vlasy, obočí a knír jsou ze zvířecí srsti, oči pravděpodobně sulfid nebo sklo, Japonsko, období Meiji/Meidži (1868-1912), vzadu rukou psaná čísla a písmena. Na více místech poškozeno, v minulosti i částečně opravováno.

Cca 9,5 x 8,5 cm

Neobvyklá, zajímavá sběratelská položka.

TOP 121-140

bronz, TIBET, přelom 19. a 20. století. Figurka je spojením těla ptáka a zvířecí hlavy s mohutnými zuby a sloním chobotem.

Výška 15 cm

Makara je jedním z nejčastěji vyobrazovaných mytických tvorů v hinduistických a buddhistických chrámech. Bývá zobrazován v různých podobách, často se však jedná o tvora zčásti vodního a zčásti suchozemského - mívá chobot slona, hlavu jelena, tělo ryby či hada, může mít také ocas páva.

bronz, pravděpodobně 18. století, Barma - nyní Myanmar, muzeální a sběratelský kus.

Výška 5 cm, hmotnost 158,75 g

bronz, TIBET, přelom 19. a 20. století.

Výška 10 cm

tepaná mosaz, víko postříbřené, gravírované v tradičním perském květinovém dekoru. Írán, Isfahán, kolem r. 1960. Typický příklad perského kovotepectví.

Cca 14 x 14 cm, výška cca 3,5 cm

stříbřená měď, bohaté zdobení, kolem roku 1800, sběratelský a muzeální kus.

Průměr 40 cm, výška 6,5 cm